Zlato za 5 000 dolarů je znovu ve hře. State Street: 10 000 USD je otázkou času
Cena zlata se po nedávné korekci znovu přiblížila historickým maximům a jeden z největších světových správců aktiv vidí prostor pro další výrazný růst. Podle Aakashe Doshiho, vedoucího strategie pro zlato ve State Street Investment Management, je hranice 5 000 USD za trojskou unci znovu reálná ještě v letošním roce. Z dlouhodobého pohledu dokonce považuje cenu 10 000 USD za otázku „kdy“, nikoliv „zda“.
Ještě před několika dny jsme na našem blogu psali o tom, že řada významných finančních institucí zůstává vůči zlatu dlouhodobě pozitivní. Nový výhled State Street tento trend dále potvrzuje.
Zlato v srpnu výrazně posílilo
Po předchozí korekci se zlato během srpna vrátilo k růstu. Jeho cena vzrostla během měsíce přibližně o 15 %, což představovalo nejlepší měsíční výkon od ledna 1999.
Zásadní podle Doshiho bylo, že zlato během předchozího poklesu dokázalo udržet hranici přibližně 4 000 USD a následně se znovu vrátilo do oblasti 4 600–4 700 USD. To podle něj potvrzuje, že dlouhodobý růstový trend zatím nebyl narušen.
State Street očekává 4 750 až 5 500 USD
State Street nyní pracuje se základním scénářem, podle kterého by se cena zlata mohla do začátku příští zimy pohybovat v pásmu přibližně 4 750 až 5 500 USD za unci.
Za realistický cíl Doshi považuje oblast 5 000 až 5 250 USD.
Pokud by americká centrální banka Fed změnila svou měnovou politiku směrem k nižším úrokovým sazbám nebo pokud by světové finanční trhy zasáhl další významný makroekonomický šok, mohla by se podle něj hranice 5 000 USD dostat do hry již během čtvrtého čtvrtletí roku 2026.
Nejde přitom pouze o vývoj úrokových sazeb.
Za hlavní dlouhodobý argument pro zlato považuje State Street stále více zadlužení států a obavy o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Americký dluh už překročil 40 bilionů dolarů
Americký federální dluh nedávno překonal hranici 40 bilionů USD.
Problém se ale netýká pouze Spojených států. Vysoké rozpočtové deficity a rostoucí náklady na financování veřejného dluhu podle State Street představují stále významnější problém také v Evropě, Velké Británii a Japonsku.
Zvláštní je především skutečnost, že vlády vytvářejí vysoké deficity i v době, kdy jejich ekonomiky nejsou v recesi. Právě tento vývoj může postupně měnit způsob, jakým investoři zlato vnímají.
Zlato již nemusí fungovat pouze jako ochrana proti inflaci nebo geopolitickému riziku. Stále více může představovat také pojistku proti znehodnocování měn, rostoucímu státnímu zadlužení a poklesu důvěry ve státní dluhopisy.
Vyšší výnosy dluhopisů už nemusí být pro zlato automaticky negativní
Tradičně platilo poměrně jednoduché pravidlo.
Pokud rostou reálné výnosy státních dluhopisů, zlato zpravidla oslabuje. Zlato totiž samo nenese úrok, a proto se při vysokých výnosech dluhopisů zvyšují náklady příležitosti jeho držení.
Podle Doshiho je ale dnes potřeba sledovat především důvod, proč výnosy dluhopisů rostou.
Pokud rostou díky silné ekonomice, vyššímu hospodářskému růstu a optimismu investorů, mohou být pro zlato skutečně negativní.
Jestliže ale výnosy rostou proto, že investoři požadují vyšší kompenzaci za inflaci, enormní státní zadlužení a zhoršující se důvěryhodnost veřejných financí, situace se mění.
V takovém prostředí mohou vyšší výnosy paradoxně podporovat zájem o zlato jako prostředek ochrany kupní síly.
Proč se znovu mluví o znehodnocování měn?
Jedním z pojmů, který se v současných analýzách zlata objevuje stále častěji, je takzvaný debasement trade.
Jde o investiční strategii založenou na obavě, že vysoké zadlužení a dlouhodobé rozpočtové deficity povedou vlády a centrální banky k politikám, jejichž výsledkem bude postupné znehodnocování kupní síly měn.
Právě tento faktor podle State Street významně přispěl k předchozímu růstu ceny zlata.
Během období vysokých úrokových sazeb a silného amerického dolaru byl tento trend dočasně potlačen, ale podle Doshiho nezmizel. Současný vývoj podle něj ukazuje, že se znovu vrací do popředí.
Do zlata se vracejí západní investoři
Dalším významným faktorem je investiční poptávka.
State Street zaznamenává výrazné obnovení přílivu prostředků západních investorů do zlatých ETF.
Během předchozí korekce přitom významnou podporu trhu poskytovali především čínští investoři. Podle Doshiho právě silná poptávka z Číny pomohla vytvořit podporu ceny kolem úrovně 4 000 USD za unci.
Současně pokračují v nákupech zlata centrální banky rozvíjejících se ekonomik a silná zůstává také fyzická investiční poptávka.
Zlato tak dnes podporuje několik různých skupin kupujících současně:
- centrální banky,
- čínští soukromí investoři,
- západní institucionální investoři,
- investoři prostřednictvím ETF,
- investoři do fyzického zlata.
To je z dlouhodobého hlediska podstatnější než krátkodobý pohyb ceny o několik procent.
A co zlato za 10 000 USD?
Nejvýraznější částí nového výhledu State Street je dlouhodobý scénář ceny 10 000 USD za trojskou unci.
Doshi tuto úroveň nepovažuje za otázku toho, zda jí zlato někdy dosáhne, ale spíše kdy by k tomu mohlo dojít. Současně však upozorňuje, že takový růst by samozřejmě nebyl přímočarý a cesta k této hodnotě by mohla obsahovat významné korekce.
Zajímavý je především argument, že k dosažení takové ceny by nemusel být nutný dramatický přesun světového kapitálu do zlata.
Podle State Street představují fondy zaměřené na zlato v současnosti méně než 1 % celkových aktiv světových ETF a podílových fondů.
Pokud by se zlato postupně stalo strategickou součástí portfolií s podílem přibližně 3 %, mohl by podle Doshiho už samotný tento přesun vytvořit investiční poptávku dostatečně silnou k tomu, aby cenu posunula směrem k 10 000 USD za unci.
Znamená to, že zlato nyní musí růst?
Ani velmi pozitivní dlouhodobý výhled neznamená, že bude cena zlata růst každý měsíc.
Na cenu mohou krátkodobě negativně působit například:
- růst amerických úrokových sazeb,
- posilování amerického dolaru,
- růst reálných výnosů způsobený silným ekonomickým růstem,
- realizace zisků po prudkém růstu ceny,
- dočasný pokles investiční poptávky.
Samotný Doshi upozorňuje, že případná cesta k výrazně vyšším cenám nebude probíhat v přímé linii.
Pro dlouhodobého investora je proto důležité rozlišovat mezi krátkodobými pohyby trhu a strukturálními faktory, které mohou ovlivňovat zlato v horizontu několika let.
Strukturální argument pro zlato zůstává silný
Výhled State Street dobře zapadá do vývoje, který jsme popsali již v našem předchozím článku o ceně zlata ve druhé polovině roku 2026.
Zadlužení států roste, centrální banky pokračují v nákupech zlata, geopolitické napětí zůstává vysoké a stále více investorů hledá aktiva, která nejsou přímo závazkem některého státu nebo finanční instituce.
Právě jedna vlastnost zlata je v této situaci zásadní: fyzické zlato není pohledávkou vůči žádné protistraně.
Hranice 5 000 USD za unci je nyní podle State Street znovu realistickým scénářem. Cena 10 000 USD zůstává výrazně dlouhodobějším a nejistým výhledem, nikoli předpovědí pro nejbližší období.
Přesto ukazuje, jak zásadně se během posledních let změnilo vnímání zlata mezi některými velkými institucionálními investory.
Pro investora proto nemusí být nejdůležitější otázkou, zda bude zlato příští měsíc stát o několik procent více či méně. Podstatnější je, zda strukturální důvody pro držení části majetku ve zlatě zůstávají zachovány.
A podle současného výhledu State Street určitě nezmizely.
Miroslav Sirl
Obchodní ředitel
Email: info@zlatyshop.cz
Tel.: +420 212 244 112
Tento text je marketingovou komunikací v souladu s předpisy Evropské unie o finančních nástrojích. Neslouží jako investiční doporučení či strategie a není regulován nařízením EU o zneužívání trhu. Je přesný, objektivní a neobsahuje hodnotící prvky, ale ani individuální finanční poradenství. Společnost TopKetshop.cz, s.r.o., provozovatel eshopu zlatyshop.cz, nenese odpovědnost za jednání klientů založená na této komunikaci. Jakékoli informace o minulé výkonnosti nenesou záruku budoucích výsledků a investoři jednají na vlastní riziko.