1 oz zlatá mince Sedm divů starověkého světa - Artemidin chrám v Efesu 2022 PROOF NIUE – Česká mincovna
Kód: 0684Detailní popis produktu
1 oz zlatá mince Sedm divů starověkého světa - Artemidin chrám v Efesu 2022 PROOF NIUE – Česká mincovna
Tato 1 oz zlatá mince je třetím vydáním ze série "Sedm divů starověkého světa" a představuje Artemidin chrám v Efesu. Mince je ražena z ryzího zlata 999,9/1000 Českou mincovnou a vydávající zemí je Ostrov Niue.
Artemidin chrám v Efesu byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. a byl největším řeckým chrámem a jednou z největších staveb své doby. Nesloužil pouze k náboženským účelům, ale také jako místo obchodování, setkávání a pořádání slavností a sportovních her. Velkolepý mramorový svatostánek byl zdobený drahokamy, vzácnými kovy a četnými uměleckými díly.
Tato zlatá 1 uncová mince je ražena v nejvyšší ražební kvalitě PROOF, je dodávána v originální etui s číslovaným certifikátem pravosti a s přísně limitovanou edicí pouze 200 kusů po celém světě je tato zlatá mince vyhledávaným sběratelským kouskem.
Design zlaté mince
Na rubové straně mince je vyobrazen Artemidin chrám v Efesu. Vyobrazení chrámu vychází mimo jiné z dobových mincí. Motiv je doplněn nápisem "THE TEMPLE OF ARTEMIS AT EPHESUS". Na lícové straně je zobrazen portrét královny Alžběty II. od Iana Rank-Broadleyho a představuje se zde také všech sedm divů starověkého světa. Dále zde nalezneme nápis "ELIZABETH II" rok vydání "2022", vydávající země "NIUE ISLAND" a nominální hodnota "50 DOLLARS".
Doplňkové parametry
Kategorie: | Zlaté mince - moderní investiční numismatika |
---|---|
Záruka: | 2 roky |
Výrobce: | Česká mincovna |
Vydávající země: | NIUE ISLAND |
Rozměr: | 37 mm |
Hmotnost (g): | 31.1 |
Ryzost: | 999,9/1000 |
Rok vydání: | 2022 |
Edice (ks): | 200 |
Obal: | Luxusní originální etue |
Technika ražby: | PROOF |
Soukromá společnost - Česká mincovna (nejedná se o státní podnik) razí od roku 2017 investiční zlaté mince Český lev, jejichž vydávající zemí je Ostrov NIUE. Tato společnost Česká mincovna byla založena až v roce 1993 po rozpadu československé federace, kdy vyhrála tehdejší výběrové řízení na dodavatele oběžných mincí pro nově vznikající samostatnou Českou publiku.
Lev jako heraldické znamení byl mezi Přemyslovci poprvé použit roku 1213, kdy je doložen na pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha. Lev představuje sílu, rytířskou ctnost a odvahu. Často se zobrazuje při skoku s vytasenými drápy, čímž malíři zvýrazňují a demonstrují sílu a obávanost této šelmy. Lev je kromě síly také znamením odvahy, královského rodu a ochrany. V duchovních textech a malbách je symbol lva znázorňován například jako znamení ostražitosti a bdělosti.
První nepochybný doklad existence stříbrného dvouocasého lva v červeném poli tak pochází až z roku 1247, kdy jej jako své erbovní znamení přijal z titulu markraběte moravského Přemysl Otakar II. Mnozí historici se domnívají, že tento symbol používal jako spoluvládce svého otce, krále Václava I. a druhý ocas symbolizoval právě Přemyslovo spoluvládcovství. V roce 1253, když po smrti svého otce, Václava I., nastoupil na český trůn, ponechal si tento erb a začal jej používat jako znak českého krále (pro moravského markraběte si pak vytvořil nový erb s šachovnicovou orlicí). Tento znak s různými drobnými změnami ve výzdobě zůstal znakem Českého království až do roku 1918 a jako znak Čech až do dnes.
Zlaté mince Český lev jsou vydávány v limitovaných edicích a jsou proto investory zvláště v ČR velmi oblíbené. Lze očekávat, že zlaté mince budou časem jen dále získávat na své hodnotě nejen stoupající cenou zlata, ale také stoupající sběratelskou hodnotou.